Výprava do neznáma prosinec 2002

3.12.2002 Utery Bydleni na Valejo street Bydleni na Valejo street Luk v praci San Francisko San Francisko San Francisko	Vstavani v 5:00 by za normalnich okolnosti bylo neprijemne. Toto rano pred odletem to ovsem bylo uplne jedno. Zavzadla byla jiz zbalena, takze chybel pribalit jen kartacek na zuby. Auta se sesla s 15min zpozdenim, v jednom jeli Hantoni a ve druhem Jeleni a Tihan. Zpozdeni bylo zpusobeno nekolika Petkovymi veselymi poharky, ktere se statecne snazi dovezt do Ameriky. Na letisti probehlo vsechno hladce. Po srdcervoucim rozlouceni doprovazeneho mnoha fotografickymi vykony, jsme prosli pasovou kontrolou k odletovym terminalum. Jak jinak. Cestou jsme jeste koupili Plznicky pro Luka, Petku a Karla a jednu sikovnou krabicku jen pro Petku (cigarety). Do letadla jsme se dostali bez obtizi az na Petkovi nuzky z manikury, ktere se zdali celnikum prilis agresivni. Cestu do Frankfurtu jsme si zprijemnili bagetkou. Dostali jsme na vyber ze dvou druhu, ale zbyl uz jen jediny, vyhrala syrova. Ve Frankfurtu jsme se vydali na dlouhy pochod k terminalu C06. Pred terminalem jsme otevreli prvni Plznicky a pekne jsme je ztrestali. Po nekolika zmatcich nas presunuli na terminal C08. Cestou Karla nekolikrat a kontrolovali mu boty, jestli nejsou nebezpecny. Jeste, ze si necuchly, jinak by letel Jelen sam. Odtud jsme jeli k letadlu autobusem. Pri vstupu do letadla nas prekvapilo, ze copilot Alan chtel prevzit vwtsinu pilotaze. Pri druhem preletu San Franciska nam doslo, ze se mu to podarilo (Homer by se urcite trefil napoprvne). Cesta jinak probihala bez problemu, meli jsme pro sebe 3 sedadla. Pristani ve Friscu probehlo bez problemu, ackoli se Alan snazil doletet az do San Jose. Otreli jsme si huby horkym hadrem, posunuli hodinky z 21:30, vyplnili vsechny mozny imigracni formulare a byli jsme pripraveni na vstup do zeme. Cekala nas nejtezsi zkouska, imigracni urednici. Nastesti jsme v letdale dostali dukladnou video instruktaz, jak co presne vyplnit jak co presne vyplnit, kudy chodit a do ktere kamery se nejlepe usmivat. Ze 14 uredniku jsme si vybrali usmevaveho "rodileho" Americana s sikmyma ocima. Sice jsme se mu moc nezdali, ale stacila na nej zpatecni letenka. Ani jsme nemuseli vytahovat nase trumfy z rukavu jako zvaci dopisy a podobne. Pak jsme si vyzvedli zavazadla (mumie), korzujici manikuru a vydali se k celni kontrole. Prohlasili jsme, ze nemame nic draheho a ani nic k jidlu. Tim jsme meli vsechny kontroly za sebou, ani to nebolelo. Luk cekal hned u vylezu z priletoveho prostoru, takze setkani probehlo bez problemu. Nasedli jsme do auta a vyrazili do stredu San Franciska. Jako prvni vec v Americe nas Luk vzal do Mexicke restaurace na Taccos. Bylo to v klasicke mexicke ctvrti, takze po nas hned chtel nejakej cernoch penize. Pak jsme se jeli kouknout do bytu Lukovi holky Alex, ktera je nyni v Thajsku. Od ni jsme poslali prvni SMS do Cech. Pak jsme jeli do bytu, Lukovi sestry Nicol, ktera je v New Yorku a zde prozatim bydlime. Tim jsme usetrili znacne mnozstvi penez, ktere by jsme museli platit za nejake jine ubytovani. V byte bydlime s Nicolinym pritelem Dylenem, coz je Kanadan, ktery zil nekolik let v New Yorku. Dum vypada hodne neamericky, z vyhlidky (balkonu) je videt na more a na Golden Gate. Tady jsme si vylozili veci a jeli na obhlidku mesta. San Francisko lezi na mnoha kopcich, ale to nebrani Americanum stavet ulice do praveho uhlu. Proto je tady spousta ulic prudce stoupajich a hned klesajicich. Jsou zde docela zajimave stare domy a z mnoha mist je videt more, Golden Gate a jine mosty. Pocasi je tady jarni, pres den kolem 15C a v noci kolem 5C. Vecer jsme jeli s Lukem do jeho prace, parkovani aut pred restauraci. Luk nas nechal na pospaz mestu a my se vidali na pochod po California street. Tam jsme chteli navstivit Ceskou hospodu Bohemia, ktera byla bohuzel zavrena. Mysleli jsme, ze az Luk prijde, tak jeste pokecame, ale bohuzel nas skolila unava. Luka si moc neuzijem, protoze od 8:00 do 12:00 chodi do skoly a od 17:00 do 23:00 do prace. Dozvedeli jsme se, ze Lukuv kamarad prodava dodavku. Mel by to byt Shevrolet z roku 1970 za $1200. Kazdy rika, ze jsou to dobry auta a jsou na ne soucastky bezne k dostani i ve Stredni Americe. Planujeme o vikendu zajet kempovat k jezeru Tahoe, takze by jsme si ho chteli pujcit a vyzkouset si jak jezdi.
4.12.2002 Streda Hospoda Bohemia Hospoda Bohemia	Za to rano jsme vstali uz ve 4:30, zacli si upravovat bagly, abychom se v nich lepe orientovali. Seznamili jsme se s kuchyni a uvarili si prvni americky caj. Luk musel rano do skoly a cestou nas odvezl k obchodaku, kde jsme udelali prvni nakup za $8. Sli jsme se k mori nasnidat a prochazeli se po pobrezi a zavzpominali na znama mista, po kterych jsme chodili pred 5 lety. V poledne jsme se vydali domu, kde jsme si udelali vydatny obed (testoviny). Odpoledne jsme podle domluvy volali Lukovi, ktery rekl, ze ma rozbite auto a prijede pozdeji. Karel se sel projit do knihovny, aby vyzkousel zda internet funguje opravdu zdarma. Funguje, ale pouze na 15min. Petr sel spat. Behem odpoledne jsme nasli spoustu dalsich knihoven, do kterych nechodi tolik lidi a tak muzeme byt na Internetu dele. Kdyz Luk prisel za nama, udelal nam prukazku, se kterou jde vsechno snadneji. Po pravde receno muzem byt na Internetu 30min. Diky tomu jsme konecne mohli poslat SMS vsem zainteresovanym. Pak jsme vyrazili na prohlidku dalsich zajimavych mist v San Franciska. Pripojil se k nam i Lukuv kamarad Josh. Na vecer sel Luk opet do prace a domluvili jsme se na 10:00, ze se sejdem v Ceske hospode "Bohemia". Sel s nama i Dylen, ktereho jsme vyzvedli doma. Vlastne to bylo poprve, kdy jsme s nim vice mluvili. Nez jsme odesli do hospody, tak jsme jeste volali Romanovi a Langdons. Roman byl jako vzdycky zmateny, ale presto nam rekl spoustu dulezitych informaci. Dale rekl, ze ma nahrabano a ze planujou oslavit Silvestra v Las Vegas, takze jsme se rozhodli, ze se k nim pripojime.Volali jsme z Lukova mobilu, protoze zde je volani po 20:00 a o vikend zdarma. Ceska hospoda na moc nepotesila, minimalne nebyla typicky ceska, ale spis to byl club. Kdyz jsem si u cisnika objednal "dve piva", vubec netusil o co jde. Tak jsme si objednali dve plznicky, a po jejich zpusobu jsme je museli hned zaplatit. Bylo to 8 dolaru. Jedno prinesl kupodivu s penou, takze ho hned zabavil Petka, druhy vypadalo jako by ho natocil na WC, to zbylo pro Kaju. Nakonec jsme se tam seznamili s Nadou, coz byla ceska barmanka, ktera vypomahala ve vecernich hodinach. Dozvedeli jsme se od ni nekolik zajimavych informaci, mimo jine, ze se tam obcas schazi Cesi. Dalsi zajimava vec, kterou jsme se dozvedeli bylo, ze pro vsechny urady a pro hledani prace je dulezity SSC (Social Security Code). U nas doma je to jako rodny list a da se sehnat za $80 v Cinske ctvrti. Vzali jsme si na Nadu telefon a vydali se k domovu. Po navratu z Ceske hospody jsme se rozhodli zapit zklamani. Otevreli jsme si proto Fernytka, ktereho jsme radne strestali. Zapili jsme to jeste nejakym pivkem a pri prijemne vzpomince na domov jsme si sli lehnout.
5.12.2002 Ctvrtek Prumyslovy San Rafael Zname servisy Tomuv servis Greg TV-poloha	Po tezkem probuzeni z Fernetoveho opojeni jsme se opet vydali do knihovny, kde jsme podle Romanovi rady nasli nekolik nabidek na praci, takze jsme na nekolik hned odpovedeli. Odpoledne nas Luk vzal ke zname jeho mamy, v jejimz dome probihala prodejni vystava umeleckych predmetu, ktere sami vyrabi. Tam jsme se seznamil s lidmi, kteri nam zacli nabizet konkretni praci. Byla to prace typu stehovani, kopani zavlazovacich systemu, barmani na party atd. Ziskali zde nekolik telefonich cisel a informaci, ktere snad vyuzijeme a vyrazili jsme smerem na San Rafaelo. Tam jsme se konecne po dlouhe dobe (peti letech) opet videli s Tomem, Devenem, Quinem a dalsimi. Prekvapive si nas vsichni pamatovali. Bylo videt, ze jsme jejich casto diskutovane tema, protoze je Luk predem informoval o nasem priletu. Samozrejmne jsme si s Tomem dali nekolik Budiku (Budweiseru). Tady jsme samozrejmne take nahodili udicku na tema prace. Kazdy nas ujistuje, ze to nebude problem, ale zatim neni nic konkretniho. Kazdopadne jsme opet ziskali nekolik telefonich cisel a tipu na praci. Problem je, ze zatim nemame auto a tudiz nejsme mobilni. Luk nam prislibil, ze budeme moci pouzivat auto jeho holky Alexy. Od Toma jsme museli odjet drive, nez se vsem chtelo, ale Luk musel opet do prace. Odvezl nas do domu jeho matky, kde jsme seznamili s jeho bratrem Gregorym. Toho jsme videli opravdu poprve, protoze pred peti lety v New Yorku. Vecer na Gregor odvezl domu a jel se podivat na prodejni vystavu. Mysleli jsme, ze budeme cekat na Luka a urazime nejake pivko, tak jsme zacli tvorit prvni stranky naseho deniku. Proto se na Internetu zacali objevovat pozdeji. Luka jsme se nedockali, nebot jsme si sli lehnout. Nezbudil nas ani zvonek, protoze Luk leze do domu oknem.
6.12.2002 Patek Novy automat Oblibena knihovna	Dnes rano jsme vstavali kolem 7:00, ale Petka byl vzhuru jiz od 5:00 a strasne si na tom zaklada. Jeste jsme si pravdepodobne uplne nezvikli na casovy posun. Dopoledne jsme stravili s Lukem, protoze se rozhodl, ze nepujde do skoly. Byli jsme se zeptat na mobili a koupili jsme si konecne $5 kartu do telefoni budky. Podle letacku by mela vydrzet 75min hovoru do Cech. Pri prvnim pokusu nam bylo zdeleno, ze mame 75min, pri druhem jsme jiz vsak meli pouze 22min. Takze sami nevime, jak to bude fungovat. Pak jsme jeli do Sausalita, kde nas Luk seznamil se svym pritelem Iwonem. Zajimavy penzista, ktery ma velkou plachetnici v Recku, jednu doma a v garazi Porsche z roku '63 v originalnim stavu i laku. Tomu jsme, podle Lukovi rady, darovali Slivovici, kterou jsme samozrejmne hned okostovali. Po zajimavem vypraveni nas pozval na obed do "Jachtarskeho Klubu". Dali jsme si kureci BBQ sendwich se vsim moznym palivym i kyselym na nem (mistni specialita). Koukli jsme se na zajimave plachetnice a jachty kotvici v pristavu, rozloucili se s Iwonem a vyrazili k Tomovu servisu. U Toma bylo opet veselo a padlo nekolik Budiku. Dulezita informace: Tom ma novy hraci automat (vesmirne bitvy), takze strelnice na penize neni osamocena. Tato informace je zajimava pouze pro ucastniky minule vypravy. Behem odpoledne se u Toma vystridalo nekolik zajimavych lidi, mezi nimi i nekolik "typickych obyvatel San Franciska". Vetsinou neprisli kvuli autu, ale poklabosit a dat si pivko. Mezi reci se objevilo Californske koureni, Tom se ovsem nenechal zahanbit a vyndal svuj Mexicky shit, jak ho sam nazyval. U Toma jsme byli do ctyr hodin. Nezapomneli jsme kazdemu pripomenout, ze shanime praci a auto, protoze jsme se dozvedeli, ze planovany Shevrolet je jiz prodany. Rozhodli jsme se vyrazit do knihovny. Cestou se nenechal zahanbit ani Luk a vyndal svuj Californsky model, co vam budu povidat v knihovne bylo hodne veselo a moc jsme toho nenapsali. V 18:00 nas vyhodili z knihovny, vydali jsme se na dlouhou cestu k domovu. Ve dverich jsme potkali Lukovu mamu, kterou jsme videli poprve. Narychlo jsme se s ni pozdravili, podekovala nam za pomoc Lukovi pri jeho ceste Evropou a samozrejmne nam rekla, ze nas pozve na veceri. V noci dorazil Luk a chtel nas vzit na prohlidku nocniho San Franciska. Sel jenom Karel, protoze Petka spal a udelal dobre. Navstivili jsme bar, kde jsme si stihli dat jedno pivo, protoze nas ve 2:00 vyhodili, jak je tady zvykem. Pak jsme prejeli na soukromou party, kde stal bezprizorni sud piva. Dorazili jsme az casne rano.
7.12.2002 Sobota Prejezd GG Platidlo na GG Nase Safeway Nase oddeleni	Petka vstal jiz v 6:00, protoze Karel hrozne chrapal. Tvrdi, ze vyuzil casu k pilovani sve anglictiny, ktera je dost tragicka. Ostatni vstavali az v deset hodin, protoze byl domluven vylet clunem po San Francisko Bay s rybarenim. Spolubydlici Dylan s nami nejel a s Maxem, ktery nas pozval, byl sraz pred knihovnou. Cas jsme poctive vyuzili k psani stranek. Kdyz Max dorazil, pojedli jsme pizzu a vyrazili do pristavu. Bylo to stejne misto, kde jsme byli vcera s Iwonem. V pristavu jsme nasedli do maleho clunu, nacerpali benzin a vyrazili. Clun byl asi 4 metrova laminatova vana a byla osazena dvemi 40 konovymi motory. Oba motory zabraly na plno a my jsme doslova vyletli s pristavu. Kdyz se lod dostala do skluzu, tak letela dost neuveritelnou rychlosti, na to jak vypadala. Cestou jsme potkali nekolik tulenu a malem ztratili Karla, kdyz Max necekane zabocil. Jeli jsme okolo skalnatych brehu, hloubeji do San Francisko Bay, podjeli jsme Richmond-San Rafael Bridge. Za nim jsme se privazali ke skupine kulu tycicich bezprizorne z vody. Byli tu privazany i dalsi lode, ktere zde uz rybarili. Max se rozhodl pro muskareni, ostatni lode volily jine styly rybolovu. Byli jsme neuspesni a nas sen o zajimave veceri se rozplynul. Pokracovali jsme dal hloubeji do zatoky. Asi po 5km jizdy se ve vode objevili tyce, ktere nam pripominali slalomove branky. V plne rychlosti jsme je pokusili projet, vysledkem bylo, ze jsme se malem prevrhli. Dojeli jsme do male mariny, kde ma Luk zaparkovanou svoji nepojizdnou lod. Chvili jsme pobyli, dali pivko, zahrali basketbal a chteli odplout. Problem byl, ze molo, ke kteremu jsme lod privazali, mezi tim odplavalo a neslo na nej preskocit. Nastesti se nabidl mistni a Maxe na jeho lod prevezl. Na zpatecni ceste jsme slalom zvladli jiz bezchybne. Do pristavu jsme se vratili kolem ctvrte hodiny. Cestou jsme projeli hejnem pasouciho se morskeho ptactva. Vydali jsme se na cestu zpet do San Franciska. Ackoliv bylo pul pate museli jsme zaplatit za prejezd pres Golden Gate $5. Coz je normalni taxa za prejezd pres most. Aby bylo rozumneno, ve vsedni den, kdyz jsou v aute minimalne tri lide, tak se do 18:00 za prejezd neplati. Luk jel do prace a my jsme jeli k Maxovi domu, kde jsme sli na Internet. Tam jsme konecne v klidu dopsali vetsinu dni na WWW stranky. Vecer nas Max odvezl domu. Cestou jsme udelali nakup v Safeway, bylo to hlavne 24 Budiku. Behem dne jsme nekolikrat volali na cisla, ktera jsme ziskali kvuli praci. Bohuzel jsme narazili na zdejsi fenomen, nezvedani telefonu. Vsude jsou jen same zaznamniky. Problem je, ze mi zaznamnik nemame.
8.12.2002 Nedele BBQ Place Czech Friends Father Rick Garden Jessuv pomnik	Dnes dopoledne mame pomerne klid a tak odpocivame. Behem poslednih dnu zjistujeme, ze misto, kde bydlime, neni tak uzasne, jak se zpocatku zdalo. Zakladni problem je, ze nefunguje telefon, takze i presto, ze mame telefoni kartu a neprovolavali by jsme penize, musime chodit do budky. Dalsi zavada je, ze nemuzeme zapojit dost kvalitni audio/video system a jsme odkazani pouze na radio a CD prehravac. Bohuzel jsme si vzali pouze kazety. Na odpoledne bylo naplanovano BBQ u Jessovych rodicu v Mill Valley. Cestou jsme se zastavili na burze aut, kde nas zaujal Chrysler Van z roku 88 za $1300. Zatim jsme to pouzili jako informativni cenu a nepokouseli se nikoho kontaktovat. Odtud jsme jeli k Lukovi obhlednout internet a ceny aut na nem. Zde nas zaujal jeden inzerat na Toyotu pickup. Jeli jsme se na ni kouknout, ale nic z toho nebylo. Jeli s nami i psi Lukovi mamy, ktere jsme cestou chteli vyvencit. Luk vybral kopcovity teren, kde jsme behem venceni vyzkouseli jeho Isuzu jako off-road. Petka si malem rozbil hlavu. U Luka doma jsme vyzvedli Dylena a Gregoryho a vyrazili na BBQ. Cestou jsme koupili jeste nejake jidlo a piti. Dum Jessovych rodicu je umisten na zalesnenem kopci a je cely dreveny. Ze zahrady je videt oblast na sever od Golden Gatu, bohuzel byl mlhavy opar, tak typicky pro zdejsi zimu. Zde jsme se seznamili s Jessovymi rodici Rickem a Jeniffer, Jessovou divkou Heather a dalsimi pribuznymi, ci prateli. Heather pravdepodobne stale bydli s Jessovymi rodici, cemuz moc nerozumime. Rickovi jsme predali zbyle plzne, ktere mel Jess velice rad. Byla to zvlastni spolecnost, trochu duchovni. Hodne se jedlo, pilo a jeste vic kourilo. (vsechny vekove kategorie) Prohledli jsme si album fotek z Lukovi a Jessovi cesty Evropou. V teto spolecnosti byla velice popularni Jizni Amerika, zvlaste pak Argentina. Do teto zeme jsme dostali nekolik kontaktu. Kdyz se setmelo, tak se zapalili louce okolo zahrady a svicky na Jessovem pomniku, na ktery se pridala jedna nedopita plzen. BBQ se vydarilo a my odjizdeli po devate hodine. Cestou jsme se jeste zastavili pro zmrzlinu, ktere jsme se pekne podivali na zoubek. Dnes jsme poprve vyzkouseli pracku a susicku, ktera je umistena v dome. Vysledek jsme vsak jiz nestihli zkontrolovat.
9.12.2002 Pondeli	Dneska prsi, takze jsme bez auta v prdeli. Luk odjel svym do skoly a Alexino pouziva jeho matka, protoze od sveho ztratila klice. Cele odpoledne jsme proto ztravili doma, zkontrolovali jsme vysledek vcerejsiho prani, napsali jsme do deniku dalsi zazitky ze vcerejsiho dne a prepocitali nalezene drobne. Petka totiz zacal vydelavat tim, ze na ulici a v ruznych skvirach vyhledava mince. Dela to ovsem velmi dobre, protoze uz nasbiral 23 dolaru a 37 centu. S mincema je tady ovsem problem, protoze v obchodech berou vetsinou papirove bankovky a mince pouze vraci. Nastesti jsme nalezli stroj, ktery mince premenuje opet na bankovky. Pred polednem prestalo prset a tak jsme vyrazili do mesta. Cestou jsme se zastavili v knihovne, kde jsme meli vzkaz od Luka, ze mu volal nejaky nas kamarad z L.A., ktery je na ceste do San Franciska. Odpoledne prisel Luk a sdelil nam, ze od nedele zaciname pracovat. Budeme pravdepodobne natirat byt jedne damy, ze vcerejsi oslavy. Dalsi pracovni prilezitost bude asi na farme. Farma patri pritelkyni majitele naseho domu. Vecer jsme na ulici potkali Jenny (ze vcerjsi oslavy), ktera nam nabidla odvoz a mimo jine nas pozvala na party, kterou bude poradat Alexa, az se vrati z Thajska. Take nam doporucila praci v Cofee shopu. Doma sdelujeme Dylenovi, ze prijede nas kamos z L.A.. Netvari se na to moc nadsene a tak vytahujeme z lednicky Budiky na zlepseni nalady. Volame Romanovi na mobil, kde je, a zjistujeme, ze mobil nechal v L.A. Premyslime tedy, jak mu sdelit, v kterem byte bydlime. Nalepili jsme mu na domovni dvere listecek s cislem zvonku. Lehce po devate zaznel zvonek a Roman byl zde. Bohuzel to nebyl Roman, ale David (cti Dejvid). Zmenil si jmeno, aby bylo vice americke, coz mu pomohlo pri hledani prace, nebot na nej mohou volat Dejvide. Po pratelskem privitani jsme se pustili do srdecneho vypraveni a jeste srdecnejsiho piti Budiku. Sli jsme spat az casne z rana a bylo nam jasne, ze tim navsteva Davida v San Francisku nekonci. "David came to San Francisko".
10.12.2002 Utery Tichy ocean Plaz	Dnes jsme zavrsili prvni tyden v San Francisku. Vstavali jsme po devate hodine, delali snidani. David nam sdelil, ze v L.A. se snida pivo. Jeho zvyk jsme rychle prebrali. Dopoledne jsme mu ukazali San Francisko, samozrjeme Golden Gate a spoustu vyhlidek na nej. Take jsme se podel skalnateho pobrezi jeli kouknout na plaz, kde jsme sledovali lemplovskeho surfare, mrtvou meduzu a zeleny tenisak.... Jo tady na zapade to frci. Zde jsme si poprve smocili nohy v Tichem oceanu. Pak jsme jeste zajeli na vyhlidku East Peak (758m) a udelali tam kratkou prochazku. Odpoledne jsme jeli k Tomovi, kde jsme meli sraz s Lukem. Predstavili jsme Davida a tak nejak jsme byli opet pobidnuti vzit si Budiky, coz u Davida slavilo obrovsky uspech. Tamni vyzdoba a zivotni styl jsou v teto garazi neprekonatelne. Pri teto prilezitosti, bychom se radi zminili o specialnim chladicim vozidle 4x4 s volnym lozenim obou prednich poloos a pevnym ulozenim zadnim napravy. Dalsi dulezity prvek je stresni madlo pro zjednodusenou manipulaci. Toto chladici vozidlo ma objem cca. 60 kusu Budiku v plechu a dva pytle ledu. Zatim vzdy bylo soucasti nasich zabavnych setkani. Navecer jsme meli naplanovany strip bar "Larry Flint Hustlers Club", v kterem mel byt vstup $2 a pivo za $1. Odvezli jsme Luka do prace a zacali pripravy na vecer. Zajeli jsme tudiz do Safewaye a koupili karton Budiku (24kusu ve skle) a karton MGD zrovna tak. Nic jsme nenechali nahode. Dale jsme nakoupili 2kg veproveho masa, ale o tom az pozdeji. Doma jsme vylozili kartony do lednice, ktera se zdala nevypitelna, ale nezalekli jsme se. Rozumne jsme usoudili otevrit a okostovat par kousku jeste pred navstevou nocniho podniku. Kazdy volil jinou taktiku: David to prepalil hned od zacatku, Karel zvolil konstantni rytmus a Petka se postupne rozjizdel (az do ctyr do rana). V pul desate jsme vyrazili vstrict nastraham velkomesta. S Lukem byl sraz ve 23:00 pred strip barem, kde jsme bohuzel zjistili, ze vstup neni zminovane $2, nybrz $15. Po delsim zkoumani jsme zjistili, ze $2 se plati pouze do 19:00. Chut na poloslecene a asi hodne "vyvonene" slecny jsme si prozatim nechali zajit. Vyrazili jsme do baru Cafee Prague, kde obsluhoval slovak, takze jsme si mohli objednat v "rodnem" jazyce. Meli Plzen a Staropramen v lahvich, coz nas potesilo, bohuzel jen do prvniho loku. Byl to hnus. Jestli to ten slovak nevari sam. Po nezdarenem pokusu ochutnat domaci pivo jsme se premistili do jineho, mnohem levnejsiho, baru. Zde bylo pivko za $1 a podle toho taky chutnalo. Davidovi moc nechutnalo a rozvinul debatu s neznamou kraskou o valce v Iraku. Slecna ho behem 5min prohlasila za rasistu a znechucene odesla, prestoze se predstavil jako David. Rozhodli jsme se drzet vyzkousenych znacek piva a tak jsme se vratili zpatky domu.
11.12.2002 Streda Vecerni ulice v SF Vecerni ulice v SF Vecerni ulice v SF	Po vydarenem vcerejsku, jsme vstavali az ve tri hodiny odpoledne. Pri pohledu do lednicky jsme zjistili, ze nevypitelna lednicka je nesmysl. Zbylo tam pouze 6 piv znacky Starobrno, ktere sehnal Dylen a prines je na ochutnani. Kdyz ovsem vecer otevrel lednicku, tak musel zjistit, ze s 6-ti kusy neuspeje. Vlastne jen prinesl trisky do lesa. Necitili jsme se moc dobre, dolehla na nas klasicka kocovina. Tato neprijemnost byla pravdepodobne zpusobena rychlou zmenou tlaku. Taky kupodivu velmi casto dochazi k rychlim zmenam tlaku. Vyrazili jsme proto do mesta, abychom Davidovi ukazali rusne ulice San Franciska. Zasli jsme se podivat k ceske hospode, ktera prave otvirala a byla prazdna. Kdyz jsme se toulali dal ulicemi, nasli jsme klicky od ISUZU, ktere jsme odevzdali do nejblizsiho domu. TO BYL JEDEN Z MNOHA DOBRYCH SKUTKU, KTERYMI TADY CASTUJEME AMERICANY. Po prichodu domu jsme se vsichni tesili na dobrou veceri, v lednici stale cekala dve kila masa z vcerejsiho nakupu. Petka zvolil zpusob ciny (co dum da). Dum dal cibuli, cesnek, kecup, horcici, hromadu koreni a olivovy olej. K tomu vsemu byli varene brambory po cesku (tudiz beze slupky). Precpali jsme se poradne, dokonce i Dylan , ktery z pocatku Petkovu koncertu neduveroval. Jelikoz nas ceka brzy rano tajna mise (Lukova matka nezdelila podrobnosti), sli jsme brzy spat.
12.12.2002 Ctvrtek SF kabelova draha SF kabelova draha SF tramvaje SF tramvaje	Dnes jsme vstavali ve ctyri hodiny, ale ranniho casu. V pul pate nas vyzvedla Lukova matka s nekolika prateli a vyrazili jsme. Jeste pred tim jsme se rozloucili s Davidem, ktery vyrazel zpet do L.A. a za ranniho rozbresku si chtel prohlidnout pobrezi Ticheho oceanu. Musel totiz do dvou hodin vratit vypujcene auto. Dojeli jsme pred Mexicky kostel, trochu jsme se zdesili. Podle toho co Luk rikal, by to mela byt jedna z nejstarsich staveb San Franciska. Pred kostelem se kupila jiz velka masa mexickeho obyvatelstva. Pripadali jsme si jako cahouni, o Dylanovi ani nemluve. Mexicani jsou totiz maleho vzrustu. Byla to standartni mse, s mexickymi kytarami a trubkami. Cely obrad probihal ve spanelstine, takze jsme navic ani nerozumneli (zatim). Petka vydrzel pouze hodinu, Karel o ctvrt hodiny dele. Mse vsak jiz o moc dele netrvala. Po obradu nasledovala party se spoustou peciva a tortilas. K piti byla horka cokolada nebo kava s tequilou. Pecivo jsme si nechali na pozdejsi snidani, chutnalo podobne jako ceska vanocka. Po navratu domu, asi v osm hodin, jsme si sli jeste nachvilku schrupnout. K obedu byla klasicka ceska bramborova kase s parkem. Po poledni jsme chteli zajet do Mill Valley navstivit Ricka (Jessova otce), bohuzel jsme nepochopil system hromadne dopravy (hlavne zastavek). Proto jsme volali Lukovi, ktery nam zdelil, ze dnes ma priletet Alexa se svoji matkou z Thajska. Byl nestastny, ze musi do prace, a proto jsme se mu nabidli, ze je vyzvednem na letisti. Luk na sveril auto, napsali jsme si cedulku ALEXA AND MOM, vzali mapu a vyrazili. Na letiste jsme dorazili bez problemu, nasli jsme priletovy terminal Singapurskych Aerolinii a cekali. Problem byl, ze jsme Alexu nikdy nevideli, takze jsme doufali, ze bude cist cedulky. Po pul hodine cekani a nekolika neuspesnych pokusech udelat z nekoho Alexu a mamu vysli dve favoritky (tedy blondata dcera s matkou). Cedulku bohuzel neprecetli, tak jsme je nechali odejit. Nastesti nas intuice donutila jit za nimi a opet se zeptat. BINGO!! Probehlo par zdvorilostnich frazi behem nichz jsme dosli k auto. Odvezli jsme je bez ujmy domu a rozhodli se poradne si projet San Francisko. Dnes jsme se dozvedeli o blizicim se prijezdu Andreua, majitele bytu, ve kterem jsme se prozatim zabydleli. On o nas pravdepodobne zatim nevi, protoze Luk nechava vse na posledni chvili. Z tohoto duvodu se budeme asi stehovat k Lukove matce nebo na ulici. Joo tady na zapade.
13.12.2002 Patek	Celou noc prselo a probudili jsme se do destiveho rana, ktere se protahlo do celeho dne. Pred polednem nam zavolal Luk, abychom pro nej a Alexu zajeli k ni domu. Museli jsme Alexu odvezt k jeji matce, ktera si behem noci privodila uraz na schodech a nemuze chodit. Cestou jsme se staveli za jednim pracovnim kontaktem a dozvedeli jsme se, ze zitra v 8:30 muzeme nastoupit na stehovani ($10/hod na hlavu). Natirani jsme tedy posunuli zatim na neurcito. S lepsi naladou jsme se vydali do Mill Valley k Jessovym rodicum, abychom pridali nekolik fotek s BBQ na nase stranky. Cestou jsme se staveli v pristavu v Sausalitu, abychom se podivali na model San Francisko Bay, ktery propojen s oceanem uzkym prulivem, pres ktery vede prave Golden Gate. Model zalivu zabira plochu dvou fotbalovych hrist a byl puvodne zkonstruovan vojenskymi inzenyry. Mel slouzit jako vyzkumne zarizeni, ktere melo pomoci pri napravach skod zpusobenych zlatou horeckou. Behem zlate horecky se dno zatoky na nekterych mistech zvysilo o nekolik metru a tim se zmenilo proudeni vody, coz melo katastrofalni nasledky na vegetaci v okoli zatoky. Dnes uz model slouzi pouze k vyuce skolou povinnych deti o prilivu a odlivu, a jako turisticka atrakce. Cestou k Rickovi jsme se zastavili v obchode a byli svedky zajimave souteze. Kazdy zakaznik napsal sve jmeno a adresu na papirek. Vsechny papirky byli slosovany a vitez mohl 5min zadarmo nakupovat. Bohuzel jsme to nevyhrali, a tak se nadsena vyherkyne rozbehla s kosikem po obchode, za veseleho doprovodu ostatnich zakazniku. Odsud jsme jeli uz rovnou k Rickovi, kde jsme si vybrali nektere z mnoha fotek a umistili je na stranky. Celodenni silny dest zpusobil male dopravni potize. V nekterych mistech byly pro velke louze uzavreny casti jizdnich pruhu, a tak jsme se cestou domu vlekli v dlouhe kolone. Cestu jsme si zprijemnili zastavkou v IN-N-OUT (asi Big Kahuna Burger) a pojedli typicke americke fast-food. Doma jsme si pomalu zabalili, abychom byli pripraveni na blizici se presun. Sli jsme spat s obavami o zitrejsi praci, protoze stale prselo a melo by cely vikend.
14.12.2002 Sobota	Vstavali jsme v 7:00, v klidu jsme si uvarili caj a byli jsme pripraveni vyrazit do prace. Velice jsme se tesili, uz nam chybel zvuk soustruhu a parnich stroju. Do prace jsme dorazili presne na cas, tedy v 8:30. Ve dverich nas uvital majitel domu Roger, mimochodem dost velky podpantoflak. Zavolal svoji zenu Nicky, ktera nas zavedla do domu. To co jsme uvideli, by polozilo i zkusenejsi stehovaky. Dum vypadal jako ctyri domy v jednom. Jednoduse receno, bordel byl vsude az po strechu. Zacli jsme od pudy, ktera vypadala stejne, a jeste navic byla zaprasena. Kupodivu se z ni vyhodily pouhe tri krabice odpadu. Na pude jsme objevili kocarek, ktery pravdepodobne privezl Kolumbus. Jak jste jiz pochopili, bordel se nevyhazoval, nybrz jen prerovnaval. Nejhur na tom byl chudak Roger, porad skakal jak Nicky piskala. S pudou jsme skoncili po trech hodinach a do 15:00 meli pauzu. Mezitim zcernala obloha a strhla se prutrz mracen, nastesti jsme v tom nejhorsim sedeli v knihovne. Pred treti jsme se za staleho deste vydali opet do prace. Prisli jsme v celku promoceni, a tak nam Nicky nabidla suche obleceni. Odpoledni cast pracovniho dne trvala hodinu a pul, ale pocitala se za 2h. S prvnim vydelanym baksisem ($100) jsme vyrazili domu. Necelych pet hodin prace a vsechno, co jsme za 11 dni prochlastali a prozrali bylo zpet. Jeste zbylo Petkovi na cigara. V 18:00 nas vyzvedl Gregor a vydali jsme na presun do Terra Linda do domu Lukovi mamy, kde budeme mit dalsi azyl. Cestou jsme se zastavili ve videopujcovne a vypujcili si prodlouzenou verzi Pana Prstenu. Ve videopujcovne meli neskutecny vyber, meli tam dokonce i "Musime si pomahat". Jo tady na zapade!! Sli jsme si lehnout hodne po pulnoci, protoze prodlouzena verze trvala asi ctyri hodiny.
15.12.2002 Nedele Lukova mama	Celou noc prselo jako z konve, az k ranu se to trochu vylepsilo. Lukova matka Ann se nas hned po ranu snazila zlakat k navsteve Oklandskeho muzea. V muzeu je udajne zajimava vystava hub, coz by se nas ovsem netykalo. My bychom tam mohli shlednout expozici o historii Kalifornie (150let). Mezitim volal Luk, ze do hodiny dorazi a muzeme s nim vyrazit na maly pesi vylet po okoli. Abychom si usmirili Ann, tak jsme ji venovali jednu z ceskych kucharek (vezli jsme sebou tri ceske kucharky v anglictine). V lepsi nalade se vydala do muzea sama. Nez prijel Luk zaclo opet prset, takze jsme stravili typicke americke nedelni odpoledne u televize, tj. americky fotbal, budiky na stole a velke kvantum ruznych pochutin (krekry se syrem a salamem, chipsy, sendvice, zmrzlina, ...). Odpoledne se protahlo az do noci.
16.12.2002 Pondeli	Dnes vyrazime podruhe do prace. Museli jsme cekat na Luka, ktery byl na posledni zkousce ve skole. Dorazil s hodinovy zpozdenim, s kterym jsme dorazili i my do prace. Omluvili jsme se Nicky, Luk to vzal na sebe, a tak Nicky rovnou vyuzila jeho i jeho auto (chudak). Jel s Petkou dvakrat odvezt ruzne harampadi ze skladiste u ni doma do centralniho skladiste v centru mesta. V centru mesta je totiz ohromna budova s uzamykatelnymi mistnostmi, kde lide skladuji svuj bordel. Karel mezitim predstiral lesteni kovovych schudku, coz se Nicky obzvlast libilo. Vypadal jako regulerni Mechos, coz je americky vyraz pro UK-cko (Ukrajinsky delnik). Tento termin prinesl do nasich rad David pri nedavne navsteve. On je obcas vyuziva pri stehovani. Dnes nam Nickol pripadala jeste asi trikrat silenejsi nez v sobotu. Zajimave je, ze chodi vsude bosa (doma, v obchode, do banky, ...). Dnesni prace trvala pouhe tri hodiny, odmena byla ovsem stejna jako v sobotu. Vecer jsme zasli s Gregem do regulerniho americkeho klubu "2 a.m.". Nazev prameni pravdepodobne s toho, ze vsechny nocni podniky zaviraji ve 2 rano. Tam jsme se seznamili s nekolika novymi lidmi a dokonce s Nickem, ktery byl s Lukem a Jessem pred tremi lety v Evrope. My ho poznali az ted, protoze odletel jiz ze Svycarska a do Cech s nima nedojel. Byli jsme tam stredem pozornosti, kazdy tvrdil jak ma Cechy rad. V baru byla dobra zabava, hrala dobra muzika a uz jsme si zvykli na tocene budiky. Po nekolika budikach prisla rada i na whisky. Uz si zaciname zvykat. V baru jsme se chovali dost zodpovedne, propili jsme jen ty 3000kc, ktere jsme si behem dnesnich trech hodin vydelali. Do baru dorazil i Luk s Alexou, s nimiz jsme jeli domu. Cestou jsme odvezli Heather a Gregora?? k Jessovym rodicum, kde jsme si vypujcili masinku na vlasy a jeste ten vecer jsme se ostrihali. Konecne jsme nejen krasni, ale i plesati. Strojek jsme pouzili i na zkraceni bujneho vousu.
17.12.2002 Utery Ford Van Luzkova uprava Most Bay Bridge Bay Bridge odjinud SF pristavni budova	Dnes jsme vstavali opet po devate hodine, jelikoz do prace jsme sli az ve 12:00. Dopoledne jsme ztravili pranim a uklidem nasich zavazadel. Dneska v 10:30 sel Greg do vezeni, protoze pred tremi lety byl pristizen, kdyz pozil a usedl za volant. Nastesti to bylo pouze na dve hodiny a jeste dostal obed. Kdyz jsme dorazili do prace Nicol nas opet sokovala. Byla oblecena jak kdyby ji bylo 20, ale samozrejme bosa. Meli jsme Lukovo auto, takze jsme mohli prevazet bordel z mista na misto. Vyjeli jsme do centralniho skladiste a Nicol se kupodivu obula. Byly to vysoky, cerny farmy s cervenym plamenem a podrazkou sirokou minimalne 7 cm. V botech vsak nevydrzela dlouho a jeste v aute si je sundala. Ve skladisti jsme nalozili veci, ktere tam vcera odvezl Petka s Lukem, a jeli nektere darovat do Goodwillu( obchod se starymi vecmi, vydelek se vyuziva na charitu ) a nektere vezli opet domu. To uz nam konecne doslo, ze nedelame uklid domu, ale delame ji spolecnost, aby se nenudila. Sice to neni narocne fyzicky, ale psychicky jsme uz na dne. Behem popojizdeni po meste jsme zahledli tri cernosky, jak prodavaji drogy, takze az na tom budem nejhur, vime kam jit. Zahledli jsme take auto Ford Van, ktery jsme po praci zajeli okouknout. Je to naprosto idealni auto pripravene rovnou na cestu. Zadni sedadla jdou predelat na postel, ma to solarni panel, drzak na kola, varic, prevodnik elektriny a dokonce i chemicky zachod. Stoji 3000$, ale snad to pujde usmlouvat. Jedinny problem je sehnat majetele, protoze odjel do Irska. Kazdopadne je to super prilezitost, takze to nejak vyresime a budeme informovat. Vecer jsme stravili v poklidu u televize. Lukova matka Ann je ucitelka a kazdy vecer pripravuje na zkousky tibetskeho chlapce Cin-Lina, ktery zde zije jiz ctyri roky. Cin-Lina jsme vezli domu do Mill Valey a cestou se dozvedeli, ze jeho stryc se zna s dalajlamou. Radi bychom popsali topologicke rozlozeni mist, ktera navstevujeme, aby jste meli predstavu o cem piseme. San Francisko Bay je hluboka zatoka oddelena od oceanu uzinou, pres kterou vede Golden Gate z jihu na sever. Uzinu tvori dva poloostrovy. Z jihu San Francisko( tomu rikame mesto ) a ze severu Marin County. Marin County tvori mensi celky jako Mill Valey ( Jessuv dum, klub 2 a.m.,..),San Rafael ( Tomuv servis,...),Terra Linda ( Lukuv dum) a mnoho dalsich. Na druhe strane zatoky jsou mesta Oakland, Richmond, Berkeley a dalsi.Tyto mesta jsou propojena s Marin County nekolika placenymi mosty.
18.12.2002 Streda	Dnes mame u Nicky volno a tak volame Rickovi ohledne domluveneho malovani. Ma to byt malovani casti Pamelina domu, ktery se bude pronajimat. Zajeli jsme k Rickovi, kde jsme nabrali spoustu potrebnych veci ( stafle, svetla, valecky, veci na sadrovani,...) a vyrazili jsme. Prijeli jsme do domu, kde budeme opravovat ponicene a popraskane sadrokartony a pak se to cele vymaluje. Je to prace tak na 3-4 cele dny a ne zadne trihodinovky. K obedu jsme dostali pizzu a k veceri dve kila sunky, takze jsme pochopili, ze je to i s jidlem a pitim. Cestou domu jsme vyzvedli Gregora v 2 a.m. baru, kde jsme si dali samozrejme jednicku. Doma jsme si udelali sunku s vejci a bramborama, a sli po namahavem dni spat.
19.12.2002 Ctvrtek Zde jsme spali	Rano Petka zjistil, ze mu Lukovi psi sebrali spinave ponozky a slipy. Musel to pro ne byt zazitek, protoze tohle jeste nikdy necitili. Pracovat jsme zacli v 8:10 a aby se to nepletlo, tak i v 8:10 skoncili. Karel dopoledne perfektne vymaloval koupelnu, bohuzel nezvolil spravnou barvu.( jak tvrdi Karlovi rodice-je to expert, podle Petky to zpusobil ranni mail od Lenky) V poledne jsme pojedli dalsi kilo sunky, ktere tu na nas rano cekalo.( bylo toho mnohem vic ) Vecer jsme se rozhodli prenocovat v pracovnim byte, kde je nadherny krb. Zatopili jsme si a poslouchali tri sestry, pritom popijeli colu a jedinne co nam chybelo, byl rum s plachetnickou.
20.12.2002 Patek	Dneska jsme delali opet od 8:00. Nemuseli jsme vstavat tak brzo jako vcera, protoze jsme spali primo v praci. Vymalovali jsme dalsi dva pokoje. Rick se nam snazil pomoct a pomohl nam polepit drevene casti, ktere se nemeli pomalovat. Vysledkem bylo, ze jsme si museli davat vetsi pozor, nez kdyz jsme si to polepovali sami. Snazila se nam pomoct i jeho zena Jenifer, coz melo za nasledek, ze jsme museli hodne mist opravovat, protoze tam prosvitala spodni vrstva. Takze nejenom, ze nam brali praci, ale jeste jsme to po nich museli opravovat. Dnes jsme delali do 18:00, takze jsme jiz meli kazdy za sebou 31 hodin prace. Dodelali jsme vsechny pokoje a na zitrek zbyvali jen male dodelavky. Cestou domu, kde jsme si chteli vzit ciste veci, jsme se zastavili u Toma v servisu na jedno. Potkali jsme tam Quina, ktery nam nabidnul praci. Meli by jsme opravovat jeho plot, ktery pred tydnem povalil vitr. Od Toma jsme take zkouseli volat Ronovi, ale byl nejaky zmateny. Kazdopadne behem 20 minut se u Toma taky objevil, takze jsme po dlouhe dobe videli i Rona. Kupodivu si nas oba dva pamatoval a uz nedoufal, ze nas jeste nekdy uvidi. Ptal se i na ostatni z minule vypravy. Tom mel nejakou spatnou naladu a vubec se mu nelibili nase krasne hole hlavy. Podle ocekavani jsme nezustali pouze na jedno a domu jeli az v deset vecer.
21.12.2002 Sobota	Dnes se nam jelo do prace zvesela, protoze nas cekali jen drobne dodelavky a hlavne byl vyplatni den. Po dnesni uspesnem dni jsme celkove vydelky jiz zaokrouhlili na $1000. V praci se za nami zastavil Luk s Dylenem, informoval nas, ze mluvil s Iwonem a ten, ze ma pro nas zajimave auto. V pondeli se na nej pujdeme podivat. Mel by to byt Van, pomerne novy, za slusnou cenu. S Rickem jsme se domluvili na dalsi spolupraci po Novem roce. Mozna nam i pres bazar sezene nejaky digitalni fotak, at taky konecne muzem udelat nejake fotky. Na vecer byla ve meste naplanovana vanocni party, kterou poradala Alexa u sebe doma. Karlovi se jeste pred odjezdem podarilo ucpat zachod, ani se El Bundovi nedivi, zas takovy problem to nebyl. Cestou na party jsme koupili kartonek Budiku, aby jsme tam neprisli jako holota. Na party bylo nepredstavitelne mnozstvi lidi, kteri se ani moc neznali, takze jsme zapadli jako ostatni americane. Hodne se pilo, jedlo, tancilo, dokonce se i snupalo (vse co se naslo). Karel se ukazal jako pravy cesky Lumen, vytacel jedno solo za druhym. Jeho partnerka vypadala na 30 (mimochodem slusny kousek ), lec bohuzel mela 25-ti leteho syna. Byla to docela slusna vanocni parba. Domu jsme vyrazili kolem treti hodiny rano. Karel si jeste stihnul vyvrknout kotnik, kdyz se vracel pro bundu, snad to nebude nic dlouhodobeho.
22.12.2002 Nedele	Vstavalo se nam docela tezko. Karla stale boli vyvrknuty kotnik a Petku hlava. Cely dnesni den pojmeme hodne odpocinkove. Behem odpoledne jsme volali Davidovi do L.A ., abychom se s nim domluvili na vanocni svatky. V pondeli jde jeste do prace, ale pak asi prijede, bude nas vic Cechu pohromade. Podle rady pana Hantona si aspon ozdobime vetvicku a budeme na ni cumet. K obedu jsme si udelali klasicke americke hamburgry s opecenymi platky brambor. Jinak jsme se cely den valeli u televize a sledovali jeden film za druhym. Je to trochu vyhoda, kdyz clovek projizdi 80 kanalu, tak vzdy narazi na neco zajimaveho. Jelikoz jsou zde dlouhe reklamni vstupy, muzeme sledovat i nekolik filmu najednou. Jo to je Amerika! Vecer jsme zajeli do 2 a. m., kde jsme si zahrali kulecnik a zapijeli rozchod Luka s Alexou. (nechteli nam nalit a museli jsme se prokazovat ID ) Luk totiz na vcerejsi party nacapal Alexu pri snupani kokainu, a tak jejich rocni vztah dospel k rychlemu konci.( jsme zvedavi jestli je to konecne rozhodnuti )
23.12.2002 Pondeli	Cely den jsme skoro nic nedelali. Petka se cely den valel, a Karel se sel projit po obchodech. Odpoledne sel Karel s Iwonem okouknout nejake Vany, ktere koupil jeho pritel na aukci a meli byt za rozumnou cenu. Delali jsme si plane nadeje, byly to sunky. Clovek, ktery auta prodaval byl arab a pozval je alespon na caj a arabskou kavu (ne tureckou). Bylo zajimave, jak se ruzne kultury a ruzni lide, kteri se casto doma nesnasi, dokazi bez problemu domluvit. Doma byl neuveritelny klid, protoze Ann odjela na vanocni svatky za dcerou do New Yorku, Greg paril nekde v Mill Valey a Luk se ve meste usmiroval s Alexou. Jedinne co kazilo predvanocni pohodu byli Anniny feny Zoe a Freny. Rozeslali jsme vanocni sms a sli do kramu neco nakoupit na stedrovecerni veceri a neco dobreho k piti. Vyhrali kureci steaky a pul galonu bacardi ( 1.75l ). Doma jsme ho lehce okostovali a sli spat, abychom byli pripraveni na zitrejsi den.
24.12.2002 Utery Predpisy po Americku S Petkou na prochazce	Dnes je Stedry den. Pravdepodobne probehne jako vcerejsek, tedy v uplnem nicnedelani. Behem dopoledne jsme zavolali domu, abychom poprali stastne a vesele svatky a nasali, alespon pres telefon, trochu ceske vanocni atmosfery. Pak Petka zacal varit svatecni obed. Byli to kureci rizky, protoze kapra jsme nesehnali, ale vubec nam to nevadilo. Nepodarilo se nam ovsem sehnat strouhanku, a tak se muselo improvizovat. V toustovaci jsme upekli toustovy chleba a rukama rozdrobili na strouhanku. Rizku jsme udelali asi deset, aby zbyly na dalsi chody a pro ostatni. Behem dne jsme samozrejme pokracovali v piti bacardi, experimentovali jsme s juicem. Odpoledne probehla prochazka po okoli Terra Lindy, prekvapila nas pekna vanocni vyzdoba skoro pred kazdym domem. Cestou domu jsme koupili colu a limetkovy sirup, abychom si mohli delat nase oblibene fidely. ( jako ve sportiku, jen ten barman je trochu jinej ) Behem nasi prochazky se vratil Greg. Nevime, kde travil celou noc, ale hrozne smrdel. Kdyz se vzbudil, okamzite jsme pochopili, ze celou noc paril a rano sel rovnou do prace. Vyridil nekolik telefonatu, vysprchoval se a uz se opet chystal do 2 a.m. Mel dva zakladni problemy, nemel penize ( pouze seky do banky ) a odvoz do Mill Valey. Penize jsme mu pujcili a samozrejme ho odvezli. Rekli jsme si, ze se podivame na vanocni atmosferu v baru a dame jednicku. Hrali jsme kulecnik a postupne presli z pivka na Jagerrmaistra. Bar se okolo pulnoci zaplnil az k prasknuti a tak jsme se vydali na cestu domu. Vecer probihala policejni akce na cele dalnici, my ale meli kliku a nikdo nas nezastavil. Doma jsme jeste urazili par fidelu, zaparili na Tri sestry a snedli dalsi rizky.
25.12.2002 Streda Luk s Alexou	Rano jsme vstavali pomerne brzy, jelikoz nas vzbudil Luk telefonem ( nocoval uz zase u Alexi, takze s tim rozchodem to nebylo tak vazne ). Karel zjistil, ze ze vcerejsiho vecera si mnoho nepamatuje,a zacal hledat penezenku, ve ktere mel mnoho dulezitych veci. Po hodinovem usili se mu ji podarilo nalezt pod jeho batohem.( schoval ji pry chytre, bylo pry jasne, ze ji najde ) Uspesny nalez jsme zajedli zbylymi rizky. Pred polednem dorazil Luk s Alexou a kupodivu i Gregor, ktereho cestou vyzvedli v Mill Valey pobliz baru. Spolecne jsme vyrazili na prochazku po okoli, kterou jsme spojili s vyvencim psu. Sli jsme na hriste zakladni skoly, kde jsme chvili hrali basketbal. Po navratu domu se rozbalovali darky, mnoho jich bylo i pro nas.( knizky o Kalifornii, tricka, slipy a samozrejme ponozky ) Zkratka darky jsou na celem svete stejne. Darek, ktery nas ovsem nejvice potesil, jsme hned vecer vyzkouseli. Byla to strihaci masinka. Vecer jsme v poklidu travili u televize nebo v garazi hranim videoher.
26.12.2002 Ctvrtek Rasovina	Rano jsme se opet probudili do destiveho dne. Vyuzili jsme toho, ze Luk sel do banky a sli jsme s nim. Chteli jsme se zeptat na zalozeni uctu a ziskani kreditni karty, kterou bychom mohli pouzivat ve Stredni a Jizni Americe. Zjistili jsme, ze si muzeme zalozit normalni ucet a pokud na nem budeme mit vic nez 1000$, tak budeme mit vsechny sluzby zdarma. Kreditni kartu sice dostat nemuzeme, ale muzeme mit kartu, ktera se chova uplne stejne jako Master Card. Mimochodem jsme zjistili, ze bankomaty ( zde se jim rika ATM ) slouzi nejen k vybirani, ale i k ukladani penez a vsechny transakce jsou opet zadarno. Zdarma by jsme k uctu meli i on-line pristup pres internet. Zatim jsme si ucet nezalozili, ale asi do toho skocime. Doma jsme nemeli co delat a tak jsme koukali na Ebay. Ebay je internetovy obchod a bazar umisteny na www.Ebay.com a kazdy nam ho doporucuje. Zakladni odlisnost je v tom, ze se vse prodava pomoci aukce a prodava se tam uplne vsechno. Zaregistrovali jsme se a zacli schanet nejaky digitalni fotak. Prihodili jsme asi na pet fotaku ( dali jsme maximum, na ktere hodlame jit ) a musime cekat, jestli nas nekdo neprehodi. Veci se drazi obvykle 5-10 dni. Kdyz vyhrajeme, posleme sek a fotak prijde postou. Na Ebay jsme hrali az do vecera ( hlavne diky linemu pocitaci a pomalemu pripojeni ). Vecer jsme vyrazili do Safeway pro neco k veceri, chteli jsme si koupit pizzu, ale vsechny dobre ve sleve byli pryc ( jakoby vedeli, ze prijdeme ). Nakonec jsme objevili dve velke pizzy za sest babek a skocili do nich. Kdyz jsme je doma udelali, okamzite jsme zjistili, proc byly tak levne.Byly hrozne hnusne, takze nam stacila jen jedna. Po nezdarene veceri jsme sedeli u pocitace a sledovali nase uspechy na internetove aukci. Petka sel sledovat tv a Karel se do noci snazil pochopit Lukuv sileny Apple Macintosh. Vysledek se dostavil tesne po pulnoci, muzeme uz psat denik i z naseho docasneho domova a nemusime byt odkazani na internetove knihovny s PC. Za neuveritelneho jasotu ( Karla ) jsme sli spat.
27.12.2002 Patek	Stale prsi a zacina to byt dost neprijemne, nejsou to jen prehanky, ale doslova tady tece voda z nebe. Clovek nemuze jit ani ven a dest strida neskutecne podoby. Od jemnych sprsek, ktere u nas ani nejsou, az po prutrze mracen. Dopoledne jsme jeli pro nejake soucastky do Lukovi motorky a cestou jsme objevili Dodge z roku 81 za 650$. Rozmerove je velky asi jako tranzit s motorem V8 a obsah ma 318 kubickych palcu. Jeho nejvetsi problem je spotreba, ktera je priblizne 25 l na 100 km. Odpoledne jsme kontaktovali majitele a dali si s nim schuzku na zitra, ze se s nim projedem. Cestou domu jsme se zastavili u prodejce miniVanu, ktere jsou v dobrem stavu, ale jsou od 3000$ nahoru. Pozval nas do kancelare a zjistoval nase plany, s kterymi dost sympatizoval. Zminil se dokonce i o praci jako protiucet. Luka jsme odvezli na autobus ( nechtel jet do prace autem ) a vyrazili do obchodniho centra, kde jsme chteli porovnat ceny fotaku s Ebay. Zjistili jsme, ze velke cenove rozdily to nejsou. Dale jsme zastavili v San Rafaelu u Toma a Qina. S Qinem jsme se chteli domluvit na blizici se praci, zaciname 1.1.2003 v 8:00 ( nebudeme moci provadet bujare oslavy ). Nabidl nam, ze Dodge prohlidne a at k nemu prijedeme v pondeli do servisu. Doma se mezitim vse pripravovalo na vecerni party. Kdyz jsme dorazili bylo u nas asi deset lidi a dalsi prichazeli. Pujcili se nejake filmy ( americky Milan Steindler ), nakoupilo se hodne jidla a piti, ubalilo se par jointiku a vse mohlo zacit. Party probihala dost klidne a po druhe hodine skoncila, respektive my sli spat, kvuli zitrejsi praci.
28.12.2002 Sobota Marine county Na cestach Marine county	Rano, kdyz jsme se probudili, polehavalo po dome jeste osm lidi.Dnes je pracovni den a jsme domuveni s Nicol na 12:00. Pred tim jsme si jeste zajeli vyzkouset nas vcera objeveny Dodge Van, jak se chova na silnici. Motor se zda byt bez problemu a zbytecnych neprirozenych zvuku. Rizeni sice ma trosku vetsi vuli, ale da se to zvladnout i na dalnici. Zatim porad resime, zda ho ma cenu koupit, jestli ho dat do hromady a vzit na cestu nebo pozdeji prodat a koupit lepsi. Na rozhodnuti mame cas do pondelka, kdy ho vezmeme ke Quinovi, aby jsme zjistili presny technicky stav. V praci jsme byli uz v 11:30, ale navadilo to. Dnes jsme nedelali u Nicol doma, ale v garazi jeji dcery. Prace opet spocivala v premistovani velkeho mnozstvi zbytecnosti z jednoho mista na jine, takze temer pozbyvala smyslu. Po trech hodinach prace se situace v garazi vubec nezmenila, ale Nicol mela neuveritelnou radost, jak je tam krasne uklizeno a hlavne nam za to zaplatila. Bylo nam vysvetleno, ze jeji dcera nema ten spravny organizacni smysl, a ze bude neuveritelne prekvapena, az se vrati a zjisti, ze ji maminka "uklidila" celou garaz. Myslime, ze to tak urcite bude! Deti jsou vzdy radi, kdyz jim rodice ve vecech delaji poradek! Dnes jsme dostali zaplaceno sekem, ale nechali jsme ho napsat na Luka, protoze jeste nemame ucet a nemuzeme si ho nechat proplatit Doma jsme museli uklizet, protoze nasi oblibeni psi roztahali cely odpadkovy kos po dome. Zjistili jsme, ze na Ebay se nase maxima potaci hodne vzadu a asi si fotak radsi koupime v kramu nebo od Ricka, ktery je na Ebay uspesnejsi. Vecer jsme opet sledovali televizi a Kaja uz rozezna Segala od Banderase.
29.12.2002 Nedele Marine County Marine County Marine County	Probudili jsme se do krasneho slunecneho dne s cistou modrou oblohou bez jedineho mracku. Okamzite jsme se rozhodli vyrazit na pesi turu po okoli. Podle mapy jsme si vybrali a naplanovali trasu dlouhou asi 10 mil okolo jezer. Oblast se jmenuje "Mount Tamalpais Watershed" a jezera slouzi jako rezervoary pitne vody pro okoli San Franciska. Problem je, ze tato oblast se povazuje za chranene uzemi a plati se tu tudiz vstup $5 na auto. Vyrazili jsme sviznym tempem, protoze Luk musel odpoledne opet do prace. Karel byl panem mapy a zavedl nas do kopcoviteho terenu. Krajina severne od Golden Gate, presne Marine County, je hodne zvrasnena, castecne zalesnena a castecne travnata. Kdyz se clovek dostane do vyssich mist, nabidne se mu nadherny vyhled po celem kopcovitem okoli. Problem byl, ze jsme meli pouze cyklistickou mapu, ale sli jsme obcas i po ciste pesich stezkach, na ktere mapa zapomnela. Nastesti nas horsky vudce Petka zavedl zpet do vychoziho bodu (krovisky a potoky), kde jsme meli zaparkovane auto. Byla to docela pekna prochazka, kdyz uz se nam to pocasi umoudrilo. Cestou domu jsme koupili drevene uhli a uz se tesili na nalozena kurata, ktera jsme uz videli na rozni. Alexa udelala zeleninovy salat a pecene brambory, my chlapi jsme rozdelali ohen a grilovali ctvrtky nalozenych kuratek. Smula byla, ze Luk a Alexou spechali do mesta kvuli Lukove praci. Aby bylo rozumneno, smula to byla predevsim pro ne. Narychlo snedli dve polosyrova stehna a odjeli. Na nas zbyl zbytek, ale my jsme se s tim (sice na dvakrat) statecne poprali. Vecer se u nas sesla spolecnost jako na predvcerejsi party, opet se uvarilo hodne jidla (vyborne spageti) a pujcili se nejake filmy. Ty ovsem byli ze slabsiho soudku. Panorama Bay oblasti
30.12.2002 Pondeli	Dnes dopoledne volal Rick, ze uz mu konecne prisli objednane fotaky , a ze jestli chceme, mame se u nej zastavit. Po poledni jsme k nemu zajeli. Prisli mu dva Nikony Coolpix 775, jeden za 180$ a druhy za 230$. Vypujcili jsme si ten levnejsi s tim, ze ho vyzkousime a pozdeji, kdyz bude o.k., zaplatime. Cestou domu jsme poridili par fotek a zastavili se v McDonaldu, kde jsme si ( jak jinak ) dali klasicky ctvrtlibrak se syrem. Pro vas s metrickou soustavou roayal with cheese. Bohuzel Big Cahuna Burger jsme jeste stale neobjevili. Odpoledne jsme fotak zkouseli a Karel instaloval programy z prilozeneho CD, abychom mohli nahravat vyfocena fota do pocitace. Pri tom jsme zjistili malou zavadu, na vsech fotkach jsou videt dva male body ( zelenej a cervenej ). Tento maly problem jde jednoduse vyretusovat, ale proc kupovat fotak se zavadou. Vecer jsme zajeli pro silvestrovsky nakup, ktery se skladal z 2l Bacardi, kartonu budiku a kvalitniho sampusu Andrew za 3,75$. ( samozrejme probehlo i nealko a pochutiny ) Doma se nam nechtelo moc spat, a tak jsme zahajili predsilvestrovskou pripravu s Bacardi. Konec koncu v Cechach uz bylo 31.12.2002.
31.12.2002 Utery	Silvestr!!! Hned po ranu, ktere opet naznacovalo slunecny den jsme chteli vyzkouset nas novy fotak. Fotky byly bohuzel pri dennim svetle moc tmave nebo svetle, postupne tmavly az uplne zcernaly. Nakonec byl cerny i displej, a tak jsme volali Rickovi, ktery se ani moc nedivil a konstatoval, ze se to muze stat. Nastesti jsme ho jeste nekoupili, bohuzel se na internetu zatim neobjevi fotky. Domluvili jsme se s nim, ze po Novem roce vyzkousime ten druhy. Behem dne jsme zpracovavali Bacardi a rozhodli se oslavit Silvestr uz ve tri hodiny, jako v Cechach. Ve tri jsme otevreli nas znackovy sampus a zacali popijet dalsi michane drinky. Behem odpoledne se Luk vydal do prace a Greg s kamaradama do Mill Valey, vecer se chystali do San Franciska. My jsme se rozhodovali jestli vyrazit s nimi, nebo se setrit na zitrejsi praci u Qinta. Jelikoz ze San franciska nebyl odvoz a my nechteli riskovat jizdu pod vlivem ( tady policajti neslavi ), rozhodli jsme se zustat doma. Oslavovali jsme radne a americkou pulnoc uz si moc nepamatujeme.